Tento týden mi zaujal titulek na jednom zpravodajském serveru ,který zněl „V kvalitní šunce na kosti byl nalezen škrob“ – no to mi nedá si takový článek nepřečíst. Marně jsem si lámal hlavu, co by asi tak v šunce od kosti – pro mě etalonu kvalitní nešizené šunky – měl vlastně dělat škrob. No, a když jsme rozkliknul na detailní obsah článku, bylo to už jasnější. Jednalo se o šunku s certifikátem, nebo snad značkou kvality Klasa. Výrobek to byl ze Smíchovských uzenin, a zpráva zněla v tom smyslu že SZIF (Státní zemědělský intervenční fond ) jako správce značky Klasa jí Smíchovským uzeninám odebírá. Což zní jako správná věc, když někdo porušuje parametry kvality výrobku, tak asi super hodnocení Klasa používat nemůže. Protože je to prostě špatně. Jenže pak čtete v tiskové správě dál a překvapí Vás věta – volně citováno „… testovali jsme i jinou šunku tohoto výrobce a ta dopadla dobře, a té certifikát Klasa zůstává… “ Česky přeloženo – u jedné šunky to nevyšlo, ale ten úžasný certifikát o kvalitě mu pro tu druhou, která zrovna v testu vyšla, necháme – tak asi uvažují na SZIF. To já bych to asi hodnotil jinak – a vztahoval bych to spíše k výrobci. To totiž skončí tak že si pak polovina národa bude vyrábět domácí šunku v šunkovaru…
Kvalita šunky
Není to jen takové hraní se slovíčky, škrob do šunky prostě nepatří. Vyhláška, která to upravuje ( a to i šunku od kosti)to popisuje úplně jasně a bez vyjímek :
Šunka nejvyšší jakosti
obsah čistých svalových bílkovin nejméně 16,0 % hmotnostníchpoužití vlákniny, škrobu (včetně škrobu modifikovaného fyzikálně či enzymy), rostlinných nebo jiných živočišných bílkovin se nepřipouští
Šunka výběrová
obsah čistých svalových bílkovin nejméně 13,0 % hmotnostníchpoužití vlákniny, škrobu (včetně škrobu modifikovaného fyzikálně či enzymy), rostlinných nebo jiných živočišných bílkovin se nepřipouští
Šunka standartní
obsah čistých svalových bílkovin -nejméně 10,0 % hmotnostních
Na webu výrobce ještě pár dnů po odebrání značky Klasa šunku samozřejmě najdete, žádný stres. Pochopil bych, že to nezvládnou odstranit z obalů už vyrobeného zboží, ale na webu je to otázka minut. Ale tohle kontrolory Klasy asi moc nezajímá …
K čemu je vlastně Klasa
Lidi už asi definitivně zhloupli, možná zešíleli. Poznat, co je nebo není dobré by měl přeci každý zvládnout více méně sám. Takže když čtu v hlavním nadpisu na webu www.eklasa.cz větu… Značka KLASA je prestižním oceněním, které si zaslouží ty nejpoctivější a nejkvalitnější výrobky . Zákazníkům pomáhá s orientací v nabídce potravin, výrobcům s propagací produktů ….
Koukal jsem do starých kuchařek co doma máme a v první republice se bez podobných pečetí kvality deklarovaných státem tak nějak obešli – nebo jsme tam alespoň žádnou nenašel – a jedna stará řeznická příručka co mám je až z roku 1928 🙂 ( Pokud někdo o nějaké historicky podobné víte, dejte prosím vědět. )
Takže ve zkratce to funguje takhle – stát vybere od svých občanů daně, vymyslí něco jako známku kvality a za to vytvoří mašinérii která občanům řekne co je a co není dobré. Na propagaci značky za poslední roky vynaložilo Ministerstvo zemědělství několik set milionu, a nyní je v běhu další tendr pro další období v hodnotě hodně přes 200 milionu korun. Těžko říct jak moc je tenhle nástroj marketingově využitelný pro výrobce. Fakt nevím.
Nevím, jestli je užitečný vlastně vůbec – jako výrobek s označením Klasa totiž najdete spoustu divných potravin – třebas Aljašská pomazánka z tresek – výrobce Delimax.cz . Když pominu že Aljaška asi úplně v Čechách neleží a treska asi nebude původní česká ryba , složení je veselé
• majóneza rostlinný olej pitná voda
• vaječné žloutky – pasterovaný cukr
• ocet kvasný lihový a jedlá sůl jablečný ocet
• maso z treskovitých ryb – 25%
• jedlá sůl
• E412 – Guma guar
• E415 – Xanthan
• E621 – L-glutaman sodný
• E211 – Benzoan sodný
• E101 – Riboflavin
• E120 – Košenila, kyselina karmínová, karmíny
• E160a – Karoteny
• E160c – Paprikový extrakt, Kapsanthin, Kapsorubin
Když vidíte seznam Éček, co víc říct. Když budete na webu Eklasa.cz hledat, najdete další zvláštní kvalitní výrobky – co třeba Palmeta Salát á la krab s jogurtem – to zní fakt úžasně.
Nebylo by dost snazší, kdyby si lid o tom co je nebo není dobré rozhodovali sami? Něco jako volby – volby peněženkou. Třeba by pak šunku kupovali bez ohledu na to jestli zrovna má nebo nemá nějakou pečeť kvality. U někoho kdo jí dělá už dlouho dobře a nešizenou.