Jestli si myslíte, že domácí zabijačka je výsadou českého nebo moravského venkova, musíme Vás vyvést z omylu. Už to samozřejmě není tak, že by u pražských novostaveb nebo na sídlištích chrochtali v chlívku vykrmení pašíci. Tradiční domácí zabijačka se přesunula z té domácí, rodinné báze více do komerce – do restaurací. Takže výraz zabíjačka v Praze nemusí nutně znamenat jen novinový titulek z Národních listů roku 1850, ale běžný dnešní stav kdy se Praze můžete stát účastníkem zabíjačky od začátku do konce.
Typickým příkladem toho, jak se tradiční venkovské food akce vracejí zpět do Prahy je třeba zabíjačka – a tenhle víkend (28. a 29.ledna) můžete klasickou českou zabíjačku vidět v Praze Troji na Salabce. Tento rok je to již druhá zabijačka – z té první vidíte právě fotografie použité v článku – a zájem nebyl rozhodně malý. Tady totiž mohl člověk na vlastní oči vidět, jak řezník krok za krokem postupuje, jak se dělají jitrnice, vepřový ovar, tlačenka nebo jelítka. A to hned tak někde v Praze neuvidíte.
Zabijačka na Salabce
Možná že pro celou řadu návštěvníků téhle akce bylo zajímavé koukat na to, jak zabijačkové dobroty vlastně vznikají. Spousta lidí netuší, z čeho se vlastně dělá jitrnice a jaké maso a suroviny se na ní použijí. Jedna věc je když koukáte na recept v kuchařce, a druhá věc když koukáte přes rameno řezníkovi, který řeznickou kolíbkou krájí a mělní vepřové maso . To samé máte s tlačenkou nebo jelítky – a třeba i samotné maso z bouraného prasete vypadá o dost jinak než to, které najedete úhledně zabalené v supermarketu v chlaďáku. Škoda že třeba nezařadili do programu výrobu domácích klobás – taková akce by myslím přitáhla ještě daelko širší skupinu návštěvníků
